|
|
Autorské herectví jako (ne)výchova k osobnosti
Pártlová, Zuzana ; SUDA, Stanislav (vedoucí práce) ; MALANÍKOVÁ, Hana (oponent)
Disertační práce zkoumá možnosti studia autorského herectví jako nezáměrné
sebevýchovy. Zaměřuje se na charakteristiky a proces nabývání psychosomatické
kondice k veřejnému vystupování jako způsobu sebe-poznávání a sebe-uskutečňování
skrze bytostnou hru (Dialogické jednání) a ostatní dramatické psychosomatické
průpravy. Podtématem práce je význam této kondice pro praxi vychovatelů a
pedagogů.
V teoretické části vysvětluji základní pojmy a východiska mého zkoumání: proč mluvím
o (ne)výchově k osobnosti spíše než o osobnostní výchově a jak souvisí celostní, tvořivá
kondice s kondicí pedagoga či v nejširším slova smyslu vychovatele. Kvalitativní výzkum
má tři části odpovídající třem výzkumným projektům. V první fázi jsem sledovala tzv.
osobní trajektorie studentů dvouletého studia Kreativní pedagogika-pedagogická
kondice (KP-PK) na základě písemných reflexí a dvoudenního diskusně-tvůrčího setkání.
Součástí setkání byly praktické dílny, rozpravy s I. Vyskočilem a E. Vyskočilovou a
diskuse studentů. Cílem bylo zkoumat vývoj individuální „kondice“ nejen na úrovni
subjektivního reflektování, ale naživo v konfrontaci se sebou a s druhými v rámci dílen
a při společných diskusích. Ve druhé fázi jsem se zaměřila na otázku autenticity a trojí
vazbu aktér-divák-asistent. Za pomoci metody natáčení na dvě kamery a tzv. focus
groups jsme se snažili analyzovat momenty spontánního jednání v rámci Dialogického
jednání a identifikovat znaky autentického projevu. Z výzkumu výrazně vyplynulo téma
vnitřního a vnějšího diváka a tělové vazby a radosti jako základní charakteristiky
autentického jednání. Dosavadní zjištění jsem dále rozpracovala ve třetí fázi výzkumu
pomocí šestnácti polo-strukturovaných rozhovorů s frekventanty KP-PK a interními i
externími studenty. Výzkumné rozhovory jsem analyzovala metodou otevřeného
kódování, a to ze dvou perspektiv: širší, tematické, a užší, pojmové.
Výzkum poodkrývá komplexnost skrytých procesů učení, které v kontextu bytostné hry
a psychosomatiky podporují směřování ke svébytné, tvořivé osobnosti, tzv. stávání se
sebou. Zároveň se pokouší definovat základní „ctnosti“ autentického jednání a
naznačuje přínos Vyskočilovy pedagogiky pro průpravu pedagogů.
|
|
|
Mechanismy tvůrčího procesu
Hadušovská, Michala ; HAVELKA, Jiří (vedoucí práce) ; TOMÁNEK, Karel František (oponent)
V diplomové práci Mechanismy tvůrčího procesu autorka zkoumá a reflektuje vlastní tvorbu a kreativní proces. Cílem tohoto zkoumání je objevit vnitřní řád
a logiku tvůrčího procesu, resp. odhalit mechanismy a nástroje, se kterými pracuje. Poznání a zvědomění používaných technik má sloužit tomu, aby bylo možné nástroje líp poznat, vědomě uchopit a především rozvíjet.
Nejdůležitějším cílem diplomové práce bylo pokusit se odsledovat fáze a proměny tvůrčího procesu od tvůrčího nápadu až po realizaci představení. Pro lepší orientaci jsou proces tvorby i text diplomové práce rozdělené do čtyř fází a dvou širších okruhů. První okruh se zabývá obdobím příprav, druhá část je reflexí jeho praktické části, divadelních zkoušek.
Sledování vlastní cesty a osobitého způsobu i přístupu k tvorbě z odstupu, přineslo autorce jasnější obraz toho, jak mechanismy a nástroje uvnitř procesu fungují. Jejich poznání a rozvíjení dává možnost převádět myšlenky, nápady
i vize do reality víc vědomě a cíleně.
|
|
| |
|
| |
|
|
Rozvoj tvůrčího myšlení jedince v procesu kognitivní činnosti
Ilyasova, Vladlena ; Pstružina, Karel (vedoucí práce) ; Řepa, Václav (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice rozvoje tvůrčího myšlení. Hlavními cíly práce jsou identifikovat, definovat a odůvodnit psychologické faktory, etapy a kvalitativní vlastnosti rozvoje tvořivého myšlení. Ukázat pomocí praktických pokusů, že speciálně organizovaná kognitivní činnost vede k rozvoji tvůrčího myšlení na základě rozvoje jeho kvalitativních vlastností. Ve své práci podrobně rozebírám pojem tvořivost, tvůrčí myšlení, kognitivní činnost z hlediska různých vědeckých přístupů. Jedním z důležitých aspektů je podrobná funkční analýza procesu tvůrčího myšlení a kognitivní činnosti. Kognitivní činnost v rámci mé práce je rozebírána jako funkční prostor pro rozvoj tvůrčího myšlení. Během praktické části pomocí experimentální práce potvrdíme hypotézu o tom, že rozvoj jednotlivých kvalitativních vlastností tvůrčího myšlení během speciálně organizované kognitivní činnosti vede k celkovému rozvoji tvůrčího myšlení. Praktická část práce zahrnuje přípravu a adoptaci Torranceho figurálního testu tvořivého myšlení pro zjištění tvůrčího potenciálu, přípravu úloh a úkolů nacílených na rozvoj jednotlivých vlastností tvůrčího myšlení, přípravu prezentací pro seznámení žáků s pojmy: tvořivost, tvůrčí myšlení, kognitivní činnost a rozvoj schopnosti rozlišovat psychické jevy ovlivňující tvůrčí myšlení. Vytvoření vhodného prostředí pro rozvoj emočně-pozitivního vztahu žáků k procesu tvůrčího myšlení, zajištění působení odhalených psychologických faktorů pomocí zavedení určitých podmínek. Provedení hodin nacílených na rozvoj jednotlivých kvalitativních vlastností tvůrčího myšlení v 5., 6. a 7. třídách Základní školy Janského. Vytvořením kontrolní a experimentální skupiny zajistíme možnost sledování změn během praktické části práce. Porovnáním a analýzou výsledků dospějeme k závěru o tom, že speciálně organizovaná kognitivní činnost vede k rozvoji tvůrčího myšlení. Vlastní přínos práce spočívá v tom, že působení každého identifikovaného a odůvodněného psychologického faktoru rozvoje tvůrčího myšlení jednotlivce je zajištěno vytvořením určitých podmínek, které zahajují a aktivizují daný proces, současně rozvoj každé ze čtyř kvalitativních vlastností tvůrčího myšlení probíhá postupně. Výsledky výzkumu mohou být použity v praxi vzdělávacích institucí pro vytvoření komplexního programu nacíleného na rozvoj tvůrčího myšlení a zavedení tohoto programu ve školním rámcovém vzdělávacím procesu. V průběhu psaní diplomové práce byly použity následující metody: teoretická analýza filozofické, psychologické a pedagogické odborné literatury, zkoumaní praktických zkušenosti na toto téma. Rozvoj tvůrčího myšlení jednotlivce během kognitivní činnosti byl studován pomocí experimentálních pokusů J. Guilforda, E. P. Torrance a dalších. Práce se skládá ze dvou částí. První, více teoreticky zaměřená část, je rozdělená do dvou kapitol. První kapitola se zabývá problematikou definice základních pojmů, popisuje proces tvůrčího myšlení a jeho etapy. Druhá kapitola se zabývá odhalením psychologických faktorů a jevů ovlivňujících proces tvůrčího myšlení a funkční analýzou. Druhá, prakticky orientovaná část, se zabývá přípravou testů, úkolů a úloh nacílených na rozvoj jednotlivých vlastností tvůrčího myšlení, provedením praktického výzkumu mezi žáky základní školy a analýzou získaných výsledků.
|
host ::
RSS.